Není to žádná velká literatura, ale co mě jen tak napadne a za chvíli je na světě.

Miluju své příjmení.

30. června 2016 v 23:57 | Iva Kapčiarová
Miluju své příjmení, sice ho lidé často komolí, ale je moje a zůstane mi navždy. Když se někdo jmenuje Kapčiar, je jisté, že je z naší rodiny. Někdy je to výhoda.
Dnes jsem měla zajímavý telefonát z vodárny :" Ivo, tohle bude asi tvůj brácha. Nevyzvedl si upomínku. Mám ho odstřihnout nebo mu řekneš, aby to dal rychle do pořádku?" V oddělení pohledávek pracuje Gábina, chodím s ní na kroužek keramiky.
Znám také paní z úřadu na oddělení poplatků ze psů a poplatků za popelnice. S těmi na kroužek nechodím, ale známe se. Také mi dají vědět, když já nebo někdo jiný z rodiny zapomeneme.
Píšu si do notýsku : seznámit se s někým z oddělení pohledávek na elektrárně, Vodafonu....plyn naštěstí nemáme....co ještě zbývá? Zdravotní pojišťovna, finanční úřad? Jen aby se mi podařilo sehnat na každý den hlídání pro malého. Doufám, že budou mít dámy přijatelné koníčky, navrhovat jadernou elektrárnu by mě asi nebavilo... A co když se mi některé kroužky budou krýt?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama