Není to žádná velká literatura, ale co mě jen tak napadne a za chvíli je na světě.

Milý doktore Hnízdile.

2. července 2016 v 21:43 | Iva Kapčiarová
Milý doktore Hnízdile.
Když se objevily mé první varovné příznaky, ještě jsem Vás neznala.
Četla jsem svému synovi a synovci nahlas vtipnou knihu, smáli jsme se a smáli a já se najednou začala dusit. Jen jsem stačila dát pokyn, ať mi zavolají záchranku. Nestihli to, nakonec se mi podařilo popadnout dech dřív, než našli telefon. Stalo se to ještě několikrát, epizody boje o kyslík byly pořád delší. Nikdy to nebylo v nějaké vypjaté situaci, vždy jen tak, z ničeho nic. Absolvovala jsem řadu vyšetření a teprve poslední vyšetření bylo i uzdravující. Takový lehce protivný ORL lékař mi sdělil, že potřebuju Neurol a že mi ho napíše. Odmítla jsem. Jestli jsem zdravá, nepotřebuju Neurol. Prostě si řeknu : "Ivo. Jsi zdravá. Jsi možná cvok, ale zdravý. Neudusíš se." Pan doktor mě přesvědčil, že si mám pro jistotu lék vyzvednout, tak jsem mu udělala radost a několik let mi zabíral místo v lékárničce, než jsem ho použila ( v úplně jiné situaci - a bylo mi po něm tak hezky, že jsem se ho raději zbavila, možná bych s ním mohla chtít navázat trvalý vztah a toho jsem se chtěla vyvarovat). Ještě jsem se asi dvakrát dusila, ale ujistila jsem se, že mi nejde o život a nezpanikařila jsem ( mé promluvy k sobě samé zabraly) a pak už se potíže neobjevily.
Tenkrát jsem se odstěhovala jinam. Změnila jsem svůj život. Už mě nic nedusilo. Asi někdy v té době se mi do rukou dostala Vaše kniha Mým marodům a lecos jsem pochopila.

Před pár měsíci jsem se vzbudila a moje levé oko vidělo jen pekelně rozmazaně. Bylo to nepříjemné, nemohla jsem číst, na jednom oku stařecká degenerace a na druhém náhle vzniklá totální nemožnost zaostřit. Právě ta náhlost mě děsila. Moje teta nedávno umřela na nádor v mozku a všechna má oční vyšetření byla v pořádku. Pak tedy zbývá podezření, že příčina je jinde, v hlavě? Buď tam je něco, co tam být nemá nebo něco jen nechci vidět? (Ano, doktore Hnízdile, tentokrát mě napadlo hned, že můžete mít pravdu…) Čekala jsem na výsledky magnetické rezonance a reakce mého partnera, že v hlavě nic nemám, mě nějak neuklidnila, nebyla tak ani myšlena. Výsledky MR to ale potvrdily, chacha. Učinila jsem vážné rozhodnutí, pokolikáté už???? A druhý den jsem se vzbudila a potěšila mě stařecká degenerace, souměrná na obou očích. Jaká nádhera. Skoro zase vidím! Po pěti týdnech...Svému pevnému rozhodnutí jsem bohužel nedostála.
Před několika týdny se objevily další příznaky, držely a držely. Evokují, že můj život je k posrání.
Doktore, takhle jste to napsal o podobném případu, já jsem v tom nevinně, nejsem sprostá…
Co ještě bude muset přijít, co všechno se mi bude muset snažit mé tělo říct, abych se nad sebou zamyslela a svůj život změnila?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama