Není to žádná velká literatura, ale co mě jen tak napadne a za chvíli je na světě.

Můj byt už není holobyt.

2. července 2016 v 22:39 | Iva Kapčiarová
Můj byt už není holobyt.
Zdaleka ještě není hotový, ale pro mě je už teď krásný.
V oblíbeném bazaru nábytku ( a všeho možného i nemožného) v Tanvaldě jsem ulovila několik skutečně skvostných kousků.
Nádherné proutěné židle, kulatý borovicový stůl, rozložitelný do oválu, borovicový konferenční stolek, břízovou kuchyň, vše s lehkou patinou.
Můj byt je zaplněn nábytkem tak akorát. Své pravidelné a velice časté návštěvy "kámošů v bazaru" budu muset omezit na minimum nebo raději úplně vyškrtnout z programu. Jinak mě za chvíli uvidíte v pořadu "Burried alive."/"Pohřbeni zaživa" (Jsou tam živoucí trosky procházející bytem úzkými uličkami mezi harampádím.) Tam se dostat nechci.
Dům hrůzy, sousedící s domem, ve kterém bydlím, jsem si v obýváku odfiltrovala průsvitnými bavlněnými záclonkami na tyčkách. Nad nimi můžu své oko potěšit panoramatem tanvaldské radnice, "šedé školy", co už není šedá, gymnázia a občas modrou oblohou. V kuchyni jsem estetický problém vyřešila nařasenou béžovou záclonou, zavěšenou shora na garnýži. Záclona je kratší, ale pod ní vidím jen zelenou louku, někdy s osmahlými mladými fotbalisty či caparty pobíhajícími s každou botou jinou. Výhled mám tedy pěkný.
Jsem prostě holka šikovná a kreativní. (Záclony jsem pořídila v sekáči v Jablonci, Mlýnské ulici, kus po 20 Kč)
Zatím se k jádru bytu, obýváku a kuchyni, dostanete jen přes letiště. Tak má kamarádka vtipně nazvala bratrovu dílnu a galerii výtvorů na chodbě. Nejsem znalec, ale dokážu ocenit krásu letadlových modelů a hodiny a hodiny práce, které za nimi stojí.
Více asi příště. :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama