Není to žádná velká literatura, ale co mě jen tak napadne a za chvíli je na světě.

O komunikaci a plínkách.

2. července 2016 v 21:38 | Iva Kapčiarová
O komunikaci a plínkách
Fredíkovi je dvacet sedm měsíců. Brzy a dobře mluvil, ale komunikace to není. Pokud se držíme tématu, které ho zajímá, povídáme si dlouho, třeba o smrku, že má jehličí a kmen nebo o bříze, že má listy a bílou kůru. Je to malý dendrolog. Pozná túji a ví, kde má babička buxus a oleandr. Rád mě poučuje.
Pokud se ale zeptám, proč si neřekl, že potřebuje kakat, odpověď je zcela mimo mísu. "Gloom je zlej." Nebo :" Skyrim je hustý." Na nočníku sedí tak dlouho, že má na zadečku obtisknuté kolečko, ale obvykle jdou produkty jeho metabolismu do plínek. Běhá si tu s prodojenou jednorázovkou, zadek jako Ferda Mravenec a očividně je mu dobře. Reklamy na plínky zřejmě nelžou. Jiná je situace, pokud v plíně přistane i něco jiného. Obvykle za mnou přiběhne :"To mě šimrá." Nebo :"Bolí tě zadek." Tuhle projevil více kreativity :"Je to horký." "Co je horký, Fredíku?" "Hovínko. Čistou plínku a namazat prdelku." Při přebalování občas prohodí , že to je fuj a nechutný a tváří se velice důležitě.
No nebylo by jednodušší a kratší říct "kakat" a udělat to do nočníku?
Teorii ovládá skvěle: "Plínky nosej jenom miminka. To se nekaká do plínek."
Zkoušela jsem bezplínkový režim. Během hodiny se třikrát počůral na podlahu. Jeho komentáře byly naprosto lhostejné: " Voda." "Ta podlaha klouže." "Mokro." Ani náznak, že by byl původcem těchto jevů...
Prostě mu to je jedno. Obdaří mě svým nejsladším úsměvem a jede se dál…
11.3.2016
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama