Není to žádná velká literatura, ale co mě jen tak napadne a za chvíli je na světě.

Kočky a židle.

23. dubna 2017 v 6:46 | Iva Kapčiarová
Mám ve svém bytě krásné proutěné židle. A gauč. Mám tady taky dva kocoury. Nikki Laudu a Freddieho Kruegera. Jsou naprosto příšerní. Běhají ve všech úrovních bytu, v bylinném, keřovém i stromovém patře. Už jen čekám, kdy se začnou pohybovat jako mouchy po stropě.
Původně měli do obýváku chodit jen když jsem doma. Měli k dispozici chodbu a velký dětský pokoj.
Jenže já ty dva prohnané hajzlíky nikdy nebyla schopná vystrnadit, když jsem se chystala pryč. Asi mají nějaký speciální radar, vmáčkli se někam pod postel a já je nenašla nebo jsem neměla čas je hledat ani dobývat z nedosažitelných míst.
Pokud jsem to náhodou zvládla o chlup dříve, proběhli ladně, jakmile jsem otevřela dveře.
Postrádám tu "přetlakovou komoru", na chatě jsme měli malinkou předsíňku, kde nebylo úniku....tady je předsíň s obývákem a kuchyní spojená průchody bez dveří, proběhnou hladce a není po nich ani památky.
Nezbylo mi než přidělat další kočičí dvířka do hlavní části bytu, aby ti lotři mohli na záchod a k jídlu (obojí sídlí na chodbě, je tam zima a ta svědčí granulím i produktům z nich.)
Mé proutěné vybavení používají zcela bezostyšně jako škrabadlo. Mé luxusní židle se přeměňují na cáry a já se s tím pomalu smiřuju. Tohle a nebo je vyhodit za ocas z okna...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama