Není to žádná velká literatura, ale co mě jen tak napadne a za chvíli je na světě.

Jsem naprosto neschopná.

3. června 2017 v 10:25 | Iva Kapčiarová
Jsem naprosto neschopná.
Je to tak otravné, když se člověk nemůže hýbat a závistivě sleduje čiperné důchodce, jak řádí na zahrádce, s holemi zdolávají vrcholy, sprintem dobíhají autobus.
Moje zahrádka je taková...ehm, zvláštní. Dominuje tam vlaštovičník větší a pampelišky. Obojí jsou velmi krásné a léčivé byliny...se utěšuju.
Já se ploužím. Chodit a běhat moc nejde. Vhřezlá plotýnka mi tlačí na nerv. Všechno mě bolí. Nemůžu stát. Můžu jen sedět. Když se podívám dolů, nevěřím svým očím. Co to je???? Myslím, že jsem už porodila...bude to tak zhruba tři roky. Fredíkovi se nedávno ztratil pěnový míč EMOJI. Nakukala jsem mu, že jsem ho snědla. Věřil mi to. Velikost i konzistence by odpovídala. Ty nohy...určitě nejsou moje. Jsou nějaký hnusný tlustý starý báby. Dozadu si naštěstí nevidím. Tam se to taky boulí.
Po dlouhé době jsem se podívala i do zrcadla. (Nedělám to, protože bych neopustila byt.) Někde se stala chyba. V zrcadle taky nejsem já. Kdo to je, nevím, ale nechci ho tam. Ať mi tam neleze! Nemá krk a jeho, vlastně její (no možná to ani není poznat) rysy jsou podivně rozplizlé.
Tak jo. Zahajuju režim. Nevím kolikátý (ta řadová číslovka by byla tak dlouhá, že by se za ní na stránce ani nevešla tečka!). Jestli teď ale nevydržím, zabte mě. Stejně by to dříve nebo později udělala mrtvice nebo infarkt, tak ať se zbytečně netrápím!
P.S. Když si to teď čtu, bylo by to dobré vyznání do klubu AŽ (anonymní žrouti). Jen bych měla začít : Jsem Iva, je mi 46 a jsem.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama