Není to žádná velká literatura, ale co mě jen tak napadne a za chvíli je na světě.

Náš Štědrý den

27. prosince 2017 v 12:20 | Iva Kapčiarová

Nikdy jsem se při vánočních přípravách nepřetrhla a neleštila jsem klíčové dírky a nešťourala prach z míst, odkud to nejde. Já prostě žiju, nejsem dokonalá a nehraju si na to. Znám lidi, pro které je úklid vším a celkem se divím, že jejich okna stále ještě drží pohromadě, když je tak často drhnou. Letos jsem přípravy podcenila. Úmorný život ve školství ze mě vysál veškerou energii a ani jsem neupekla jediný kousek vánočního cukroví! (Dvanáct let jsem pekla svědomitě a ve velkém.)
Samozřejmě, že jsem uklidila, podlaha se leskla a v ponožkách se chvíli nechytaly kamínky a chlupy. Asi tak dvě hodiny, než šel pes ven.
Zcela vyčerpaná, ale vše jsme stihla - naklidit celý byt, naaranžovat a ozdobít jehličnaté roští všeho druhu, nasmažit amura, tunu krůtích řízků, upéct klobásu, uvařit hovězí polévku s játrovými knedlíčky a také jednu tradiční rybí, umatlat bramborový salát. Chlebíčky by se do nás už nevešly, ty jsem nechala jako rezervu, rozebrané v surovinách, které se lépe skladují. V autě zůstalo osmikilové hovado vysokého roštěnce, určitě hlady nezajdeme. Zdeněk obstaral nákupy chybějících ingrediencí a podezřívám ho, že si udělal výlet na Vysočinu, jak byl pryč dlouho. Poté byl velice unaven a musel odpočívat. Na otázku, jestli mu není blbý celý den ležet, když vidí mou aktivitu, odpověděl, že ne.
Naše děti si v šest odvedli prarodiče a vrátili nám je za hodinu. Mezitím jsme zabalili dárky, umístili je pod vánoční roští a svátečně prostřeli. Těšili jsme se, jak u Freda zabodujeme s Hulkovými pěstmi (soudě podle Hulkova oblečku a masky, které dostal k narozeninám), magnetickou stavebnicí a 3D tričky. Richardovy hlavní dárky stále někde cestují, nedorazily, objednal si je sám dle svého vkusu (oděvy, které by odmítli i bezdomovci, s cenovkami jako od věhlasných módních návrhářů). Byla jsem ráda, že jsme pro něj vůbec něco pod stromečkem měli. Navíc má chudák na Štědrý den i narozeniny.
Fred již přišel zmožen únavou a předchozími zážitky. Jíst odmítl a na Hulkovy pěsti zařval, že je to blbej dárek a že to není legrace a šel spát. Za chvíli vstal a prohlédl si stavebnici a znovu ulehl. Trička zcela ignoroval.
Jak jsem záviděla své kamarádce, když popisovala, jak jejich děti nadšeně rozbalovaly s "Tohle jsem si přál/a" na rtech a tak potěšily její duši i uondanou mateřskou schránu.

P.S. Daruji dvě děti. K tomu staršímu nabízím tři flašky vína.

P.P.S. Hulkovy pěsti jsou v neustálé pohotovosti a stavebnice také. Jen to nejde obojí najednou. Obří násady na malinké ručičky navíc výborně fungují jako prevence dloubání v nose.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama