Není to žádná velká literatura, ale co mě jen tak napadne a za chvíli je na světě.

Pohádka pro ženy

22. dubna 2018 v 9:27 | Iva Kapčiarová

Pohádka by měla mít dobrý konec, a to tahle má.
Znám spoustu žen a jejich osudy by vydaly na několik knih. Tohle bude jen krátká pohádka o třech ženách, které nejsou sestry, ba ani se všechny navzájem neznají. Začínáme.
Byla jedna moc chytrá paní, tak pracovitá a energická, že ani na mateřské dovolené nedokázala duševně zahálet. Rozhodla se studovat další vysokou školu dálkově. O malého synka se těch pár dní v měsíci, kdy byla ve škole, staral vzorně hodný manžel. Chlapeček začal nápadně často říkat slovo "teta"a nakonec se ukázalo, že tatínkovi pomáhala s hlídáním nějaká hodná teta. Pohádka má dobrý konec, ta chytrá paní si našla někoho lepšího a neztrácela s takovým pitomcem své mládí.
Byla jednou jedna jiná paní, vlastně slečna. Moc schopná, měla dvě malinké děti, ještě mimina, a stíhala milion věcí. Její hodný přítel jel navštívit svého nemocného tatínka. Loučili se spolu na nádraží a on si objednal svíčkovou na neděli, až se vrátí. Jenže zapomněl říct, kterou neděli. Tu první ta hodná slečna čekala se svíčkovou a bála se, že se jejímu příteli něco stalo, když se neozývá. Přece by ho zajímalo, jak se mají jeho děti...jestli mají co jíst a tak dále. Jenže tohohle pána to nezajímalo, protože si užíval s nějakou hodnou paní a neměl ani tolik odvahy se s maminkou svých dětí lidsky rozejít. I tahle pohádka skončila dobře, protože ta slečna si časem našla někoho mnohem lepšího.
Žila byla ještě jiná paní. Byla hrozně naivní a svému manželovi všechno věřila. Jak ji má rád a podobné nesmysly. Nevím, jestli ji měl rád, jestli jo, tak byl úchyl, protože se k ní nechoval vůbec hezky. Ono mu na ní prý tak moc záleželo, že ji chtěl udělat pořád lepším a lepším člověkem. Ale spíš měl rád jen sám sebe. Všechno, co udělala, bylo špatně. Když visela půl dne ve výšce na svislých venkovních parapetech a za den umyla čtyři okna, bylo to málo. Když něco nezařídila, protože měla nemocné dítě a musela se o něj starat, komentoval to ten trouba tak, že její obor je "nejdetologie". Přitom sám nebyl vůbec dokonalý, vlastně nikdy nic v životě nedokončil.
Byla tak tolerantní, že mu dokonce odpustila i to, že si domů odněkud přinesl venerický dárek. Z prkýnka na záchodě to nebylo.
I tenhle příběh má dobrý konec. Ta hodná paní si uvědomila, že její obor není "nejdetologie" a přestala hledat důvody, proč od něj nemůže odejít. Odstěhovala se, sedí si u kávičky, dívá se na dvě umytá okna a je spokojená. Jí totiž stačí za den umýt klidně i jedno okno. Úplně září, ona i ta okna.
Dobrou noc, ženy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama